Restaurace a minipivovar Stará škola

Image1\

 Výňatek z historiského průvodce

     

4287

       Kdo jednou poznal pošumavské městečko Chudenice s okolím, ten rád opět a opět se sem vrací. Není tu hluku průmyslových závodů, moře lesů kolkolem nádherným vzduchem osvěžuje plíce v každé roční době – a hluboký klid v celém kraji léčí znavené nervy.

 

 Městečko Chudenice patří mezi nejstarší osady české. Od 12.stol byly Chudenice sídlem rodu Černínů a s obsáhlou historií tohoto starobylého rodu jsou spjaty i děje městečka, děje zajímavé, poučné, s mnoha památkami a historickými doklady.

 

      První Černínové datují se již od r. 1192 (Comes Cyrnin). Tento prokázal Přemyslu Otakarovi I. mnohé služby, ale pak byl důstojenství zbaven r. 1212. Z dalších připomeneme Drslava Černína (kolem r. 1290), který prvý se v Chudenicích usadil, kostel založil, a byl posledním v stavu panském; odtud klesli Černínové na stav vladycký až do 17. století. Praotcem všech Černínů nyní žijících jest Diviš Černín z Chudenic, který držel Chudenice až do r. 1548. Ze dvou synů jeho založil Jan Adam Černín větev Černínského rodu t. zv. linii nedrahovickou, druhý syn Humprecht (II.) větev chudenickou (chudenicko-švihovskou). Nejstarší syn Adamův, Diviš Černín z Chudenic na Nedrahovicích (nar. r. 1565), oblíbený velmi císařem Rudolfem II., byl po bitvě na Bílé Hoře zatčen, vsazen do Bílé věže a odsouzen k smrti pro zradu a protivení se císaři Ferdinandu II. byl jako osmý na řadě sťat dne 21. června 1621 – jediný katolík z popravených pánů.

 

Z větve chudenické zapsán jest význačněji v dějinách Humprecht Černín. Pro Chudenice vymohl na císaři Rudolfu II. titul městečka, erb, tržní právo. (V archivu městečka jest opis císařského majestátu z to. 1592, z důležitějších listin majestát Leopolda I. z r. 1668 a stará pečeť městská z roku 1652). – Pro památky a dějiny svého rodu byl velmi zaujat Eugen Černín z Chudenic (zemř. r. 1868), kterýž byl počítán k nejvzdělanějším pánům té doby. Za Eugena Černína býval častým hostem v Chudenicích patriarcha slavistiky, „modrý abbé“ Josef Dobrovský. Také slavný botanik Ladislav Čelakovský a i otec národa František Palacký tehdy mnohokráte k návštěvě Eugena Černína do Chudenic zavítali.4275

 

Bývalé sídlo Černínů, původem tvrz, stojí ve středu městečka. Z původní stavby zbyly jen hlavní zdi, dnes změněnou budovu obývají úředníci. O starém zámku, o místní faře a o pobytu Dobrovského v Chudenicích zajímavě píše Šmilovský ve svém románu „Za ranních červánků“. Román byl v r. 1934 zfilmován, v Chudenicích natočeny byly nejkrásnější přírodní partie filmu. – V zámku narodil se r. 1868 spisovatel a básník Jaroslav Kvapil, jako syn zámeckého lékaře. Pamětní deska s podobiznou básníkovou zasazena byla na zámku r. 1928 péčí Tylovi obce ochotnické v Praze. Rodiště svého a celého kraje chudenického vzpomíná básník ve svých spisech často a s láskou – dějištěm jeho „Oblak“ jsou Chudenice s okolím.

 

Starobylý kostel na náměstí, založený kolem r. 1200 Drslavem Černínem, ukrývá mnoho historicky cenných památek, gotickou presbytář s freskami z 15.stol. a mnoho cenných obrazů ze stol. 16. – V místní faře chována jest vzácná památka – kalich Dobrovského. Blízko kostela jest rodný domek známého profesora porodnictví Dra Václ. Rubešky (zemř. r. 1933).

 

Přívětivé a útulné městečko (nadm. výška 485 m) má dnes přes 1000 obyvatel. K čistým a úhledným vesnickým domkům přibývá v poslední době moderních staveb. Útulné byty v soukromých domech i hostincích čekají na hosty. V místě a blízkém okolí je několik rybníků, jeden je upraven místním odborem Klubu čs. turistů na koupaliště. V městečku jest lékař, drogista, pošta, telefon, stanice státní autobusové linky Klatovy-Staňkovy, veřejná knihovna se 2.000 svazků, veřejná čítárna, sokolovna, škola obecná, měšťanská se IV. ročníkem, živnostenská, tři peněžní ústavy, pivovar, 2 stanice čs. turistů. V obci jest elektrické osvětlení. U zámku Lázně jsou dílny uměleckých výšivek a ručně pracovaných koberců.

 

Nad Chudenicemi – necelých 8 minut procházky lesem – tyčí se na vrchu Žďár chudenický „Bolfánek“ do výše 583m (výška věže 45 m), zbytek to starého kostela sv. Volfganga, který r. 1785 za císaře Josefa II. Byl zrušen a r. 1810 až na věž pobořen. Věž jest upravena na rozhlednu.

 

4598Bolfánek jest středem nejkrásnější lesní partie, s nekonečnými, pěkně upravenými cestami. Z rozhledny za pěkného počasí jest viděti i Radyni u Plzně. Pod rozhlednou přechází les v rozsáhlý anglický park, vzorně vedený, volně přístupný, s nádherným stromovím. V rozkošných skupinách najdeme zde nádherné cizokrajné jedle, liliovníky, cypřiše – v „americké zahradě“ pod Bolfánkem na druhé straně obdivují pak cizinci desítky různých vzácných druhů dubů, tisy, cedr libanonský, cornus floridský, hadovitý smrk, ohromnou jedli Douglasovu 37 m vysokou a mnoho jiných vzácných stromů a keřů. (Podrobný popis ve spisu Fr. Malocha: „Zámecký park a  Americká stromovka u Chudenic“). V tomto překrásném koutku dlíval tak často náš Dobrovský, zde zapomínal strastí života, zde čerpal sílu k práci pro národ. -  Z původních lázní, jež tu v parku stávaly, byl vystavěn zámek, jmenovaný „Lázeň“. Zámek s parkem a s celým okolím jest zrovna pohádkou: příroda jest tu ke každému, kdo sem zavítá štědrou, ba zázračnou – dává klid a mír srdci, oku a mysli krásu a potěchu, tělu a nervům vždy skvělého osvěžení.

 

A když rozkvetou třešně, jichž jest v Chudenicích velké množství v alejích a v „třešňovkách“, zdá se celý kraj jedinou velkou nádhernou kyticí, lemovanou mořem lesů na temenech mohutné Doubravy, divokého Ryčeje, zadumaného Bělče a Žďáru – kteréžto vrchy jako by pohádku našeho tichého koutku ukrývaly a chránily. - - -

 

Strava v hostincích jest levná a dobrá – možnost nákupu všech potravin u kupců, hokynářů. V místě jsou řezníci, pekaři, zahradníci. V okolí lesy jsou přebohaté na maliny, borůvky, jahody a houby. Všechny lesy kolkolem jsou volně přístupné.

 

Na shledanou v Chudenicích!